Sójový vosk se chová jinak než parafin. Pár jednoduchých návyků vám pomůže vytěžit z každé svíčky maximum a hořet co nejrovnoměrněji.
Nechte svíčku při prvním hoření hořet dostatečně dlouho, ideálně dokud se roztavený vosk nerozleje k okrajům sklenice. Sójový vosk si totiž tento první průměr „zapamatuje“ a při dalším hoření se k němu bude vracet. Pokud svíčku zhasnete příliš brzy, může se v dalších cyklech propalovat pouze uprostřed a vytvářet takzvaný tunel.
Před každým zapálením zkraťte knot na přibližně pět milimetrů. Příliš dlouhý knot způsobuje větší plamen, kouření a rychlejší spalování vosku. Používejte k tomu speciální nůžky na knoty nebo běžné nůžky s tenkou špičkou, se kterými se snadno dostanete k základně knotu.
Jedno zapálení by mělo trvat zhruba dvě až čtyři hodiny. Kratší hoření nedovolí vosku roztát rovnoměrně, delší může knot zbytečně namáhat a zvyšovat riziko kouření. Před zhasnutím doporučujeme knot krátce ponořit do tekutého vosku a znovu narovnat, sníží to riziko doutnání.
Svíčku skladujte na chladnějším a tmavším místě, mimo přímé sluneční záření. Vyšší teploty mohou způsobit takzvané pocení vosku, kdy se na povrchu objeví drobné kapičky esencí. Neovlivňuje to funkčnost svíčky, ale může to mírně změnit vzhled povrchu.
Svíčku vždy pokládejte na tepelně odolný podklad, mimo dosah záclon, papíru nebo dalších hořlavých materiálů. Nenechávejte hořící svíčku bez dozoru a udržujte ji mimo dosah malých dětí a domácích zvířat. Nikdy svíčku nepřenášejte, dokud je vosk tekutý.
Pokud se přesto vytvořil tunel uprostřed svíčky, pomůže obalit sklenici alobalem a nechat svíčku hořet delší dobu, aby se teplo lépe rozprostřelo k okrajům. Alternativně lze okraje opatrně srovnat lžičkou po vychladnutí vosku. Prevence formou dostatečně dlouhého prvního hoření je ale vždy jednodušší cesta.
Pravidelné stříhání knotu patří k nejdůležitějším návykům péče o svíčku.
Rovnoměrný, klidný plamen bez černého kouře signalizuje správně zastřižený knot.
